Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Klinická studie neboli klinické hodnocení je podle SÚKL definována jako „jakékoli systematické testování prováděné na lidech, jehož účelem je zjistit či ověřit klinické, farmakologické nebo jiné farmakodynamické účinky, nebo stanovit nežádoucí účinky, či studovat absorpci, distribuci, metabolismus nebo exkreci jednoho nebo několika hodnocených léčivých přípravků s cílem ověřit bezpečnost nebo účinnost tohoto léčivého přípravku nebo léčivých přípravků“. Viz také klinický, preklinická studie.

Preklinická studie je studie, při níž se konkrétní léčivý přípravek nebo jiný lékařský postup testuje na zvířatech. Účelem preklinické studie je zjistit, zda je nový lék či postup bezpečný. Preklinické studie vždy předcházejí klinickým studiím na lidech. Viz také pre-, klinická studie.

Systematická přehledová studie je shrnutí veškeré odborné literatury k určitému tématu, které splňuje předem stanovená kritéria způsobilosti. Definice podle Cochrane Collaboration, mezinárodní neziskové organizace zaměřené na tvorbu systematických přehledových studií, je následující: „Systematická přehledová studie shrnuje výsledky dostupných pečlivě navržených zdravotnických studií (kontrolovaných studií) a poskytuje vysokou úroveň důkazů o účinnosti zdravotnických intervencí. Na základě těchto důkazů lze vynášet soudy a vydávat doporučení pro zdravotní péči.“ Vypracování systematické přehledové studie je velmi pracné a do značné míry závisí na tom, jaké klinické studie jsou k dispozici, jak byly provedeny (kvalita studií) a jaké zdravotní výsledky byly měřeny. Autoři systematické přehledové studie často shromažďují číselné údaje o účincích léčby prostřednictvím procesu označovaného jako metaanalýza. Poté autoři hodnotí důkazy o případných přínosech nebo škodlivých účincích těchto léčebných postupů. Tímto způsobem jsou systematické přehledové studie schopny shrnout existující klinický výzkum na dané téma.

Asociace klinických logopedů České republiky (AKL ČR) sdružuje klinické logopedy a logopedy ve zdravotnictví. Prvořadým cílem činnosti AKL ČR je hájit a prosazovat oprávněné profesní zájmy svých členů, koordinovat jejich činnost a v etické rovině korigovat výkon logopedické praxe. Viz také klinický logoped.

Klinické vyšetření je souhrnný výraz pro postup, který zahrnuje: anamnézu, fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření, zobrazovací metody, a případně další metody, vedoucí ke zhodnocení klinického stavu a stanovení diagnózy. Viz také klinický.

Klinický obraz je souhrn příznaků, které jsou typické pro určité onemocnění či jiný stav (např. alergickou reakci). Viz také klinický.

Klinické hodnocení je jiný název pro klinickou studii. Viz také klinický.

Klinický staging je staging, který se zakládá na fyzikálním vyšetření, zobrazovacích metodách (např. rentgenovém vyšetření nebo výpočetní tomografii) a metodách nukleární medicíny (např. scintigrafie). Při tzv. orgánovém screeningu jsou postupně vyšetřeny všechny orgány, zda v nich není přítomen zhoubný nádor. Viz také klinický, staging, patologický staging, klinické stadium.

Klinický znamená „založený na přímém pozorování pacienta“ nebo „založený na přímém kontaktu s pacientem“ – na rozdíl od laboratorního vyšetření, teoretických znalostí (popsaných v učebnicích) atd. Příklady: klinické doporučené postupy – odborné návody určené pro lékaře v praxi na podporu jejich rozhodování, klinický obraz – souhrn příznaků, které jsou typické pro určité onemocnění, klinický psycholog – odborník, který provádí psychodiagnostická a psychoterapeutická vyšetření při léčbě duševních onemocnění, klinické stadium – rozsah nádorového onemocnění v těle konkrétního pacienta, klinické vyšetření – souhrnný výraz pro postup, který zahrnuje anamnézu, fyzikální vyšetření a případně další metody, vedoucí ke zhodnocení stavu konkrétního pacienta a stanovení diagnózy, apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz klinický, klinické apod.

Pacient konzultuje praktického lékaře obvykle z důvodu akutního problému, přetrvávajícího problému nebo z důvodu plánované kontroly. S akutním problémem obvykle zamíří do ordinace v ordinační době vyhrazené pro akutní případy bez objednání, případně se objedná na nejbližší volný termín. Na takovou konzultaci obvykle praktický lékař plánuje 10 minut. Pokud pacient sestře před ošetřením nebo při objednání sdělí důvod své návštěvy, může sestra lékaři podstatně pomoci zefektivnit čas konzultace, např. vyšetřením získáním základních informací, přípravou zpráv z dokumentace, vyšetřením moči nebo CRP (C-reaktivního proteinu), natočením EKG apod. Pacient oznamuje také jiný důvod návštěvy než klinický, např. vyšetření pro řidičský průkaz, potvrzení do zaměstnání, očkování před cestou do zahraničí apod. Viz také klinický.